Hlavní město

Ryuga

Poslouchal jsem ho a pak se akorád zašklebil, Po tom co se stalo nemám k úctu k ničemu, svět je krutý a pokuď se po něm budeš procházej jako po zahrádce, tak dlouho nepřežiješ. Řekl jsem a pak se akorád podíval na to místo kam je zakopal, Nechce se mi věřit, že ninja co ovládá organismus jen tak padne... to je nemožný.. musí v tom být nějaký háček. Pomyslel jsem si a přikrčil se k tomu "hrobu" a položil ruku na hlínu a vnímal chakru nebo jakoukoliv energii, ale nic jsem necítil.. což bylo opravdu zajímavé.

Ztrácíme tu čas, předpokládám, že tyhle ninji nevidíme naposled... ninja co ovládá organismus nepadne jen tak lehkým způsobem, musí v tom být háček. Řekl jsem a pak pomalým krokem šel zpátky do skrýše s tím, že jsme vlastně důležité informace o vůdci temné říše zničily jen tak.

Kensei

To není pravda, řekl jsem a šel jsem směrem k řece, kde jsem si napustil do čutory vodu. Když jsem se vrátil, tak jsem se nad hrobama pomodlil a šel směrem k sídlu. Když jsme tam došly, tak jsme se posadily ke stolu a připojila se Daaja, Zuki a po chvíly přišel Zetsu i s Madarou. Doufám, že ti Kensei a Ryuga něco o nás řekly. Něco jsem slyšel. Řekl Gabo. To znamená, že od teď budeš pracovat pro Akatsuki. Jestli nebudeš poslouchat rozkazy, nebo zradíš, někdo od nás si tě najde a zabije. Řekl se zvýšeným hlasem Madara. Gabo kývnul hlavou a odešel do svého pokoje. Byly nějaké potíže? Zeptal se Madara.

Ryuga

Ušklebil jsem se když mu Madara říkal to co nám a pak když se ptal jestli byly nějaké potíže tak jsem sundal roztrhnutej plášť a ještě k tomu část něho byla celá od krve, pak jsem ho dal na židli a ukázal 3 rány na ruce přímo do masa od toho medvěda, Dejme tomu.. problém s divočinou. Řekl jsem a zasmál se pak jsem akorád ukázal na Kenseie, jakože on vám to všechno řekne.

Kensei

Když Ryuga chtěl, abych Madarovi řekl co se stalo, tak jsem seděl a řekl jsem, co jsem zjistil. Měly jsme menší problém. Dva ninjové z temné nás sledovaly. Pomocí genjutsu jsem zjistil, že je na nás poslal vůdce temné říše, ale dlouho nevydrželi. Řekl jsem a jenom pokrčil rameny. Alespoň že tak. Zítra naverbujete dalšího člena týmu. Jak tým jedna, tak tým tři. Tým jedna půjde s Gebem pro Dakara a tým tři půjde pro Kin a Ritu, obě jsou spolu v týmu a snaží se na jihu dělat co největší problémy Řekl Madara a poslal obrázky každému týmu. Víme o něm něco? Řekl jsem a poslal obrázek Ryugovi. Dakaru je mistr loutkář. Něco podobného jako Sasori a k tomu ovládá jedno speciální KT.

Ryuga

Poslouchal jsem Kensei a Madara, mezitím mě Akatsuki medička léčila. Takže další členové? Madara chce mít koukám hodně velkou armádu. Pomyslel jsem si a když mi Kensei hodil obrázek tak jsem se chvilku koukal a pak ho položil na stůl, Takže Kekei Tota ? Hm... to bude zajímavé. Řekl jsem a zasmál se a poté si akorád protáhl ruku a pak trochu zasyčel bolestí, a po té se opět jsem vstal a šel směrem do pokoje.

Kensei

Když Madara domluvil, tak jsme všichni odešly do svých pokojů a já jenom zalehnul, ikdyž jsem měl hlad, tak mě stejně převládla únava. Ležel jsem v posteli a na nočním stolku ležela flaška whiskey, tak jsem si panáka nalil a pustil televizi. Už je nás pět, když nepočítám Madaru a Zetsa a zitra přivedeme při nejlepším další dva členy. Jde to snadněji, než by kdo čekal.

Ryuga

Ležel jsem v posteli a koukal směrem na okno, Už chci celou tvojí sílu! I kdybych měl trpět na doživotí! FireBlaze Fragment... mocný krystal co dokáže přeměnit sílu v něco.. neskutečného a vím, že s tím by jsme byli neporazitelní, ani bohem. Prohánělo se mi myslí a pak mi došlo, Možná bych se mohl zeptat Madari.. možná by věděl kde FireBlaze Fragment najít. Pomyslel jsem si a pak vstanul a sedl si a koukal se ven z okna, kde se začalo blískat a světla v pokojích začali blikat a po chvilce úplně zhasla, což naznačilo, že bouřka vyhodila elektriku. No super.. a teď jsme tu po tmě... Řekl jsem a šel pomalu ke stolku s tím, že jsem hmatal před sebe a nahmatal jsem svíčku a sirky, tak jsem jí zapálil a přisunul stůl doprostřed místnosti a na to položil tu svíčku, pak jsem si akorád přisunul židli a sedl si na ní, Achjo... člověk by ani neřekl jaká zde může být nuda.. chci bojovat. Řekl jsem a podepřel si hlavu.

Kensei

Najednou zhasla všechna světla .. to si děláte srandu. Řekl jsem, zrovna když jsem se díval na televizi. Šáhnul jsem do nočního stolku a vytáhl zápalku a snažil se dostat do kuchyně, kde jsem zapálil svíčku. Ikdyž jsem si nejspíš zlomil palec o židli. Šel jsem do skříni a další čtyři svíčky jsem po domě zapálil, ať jde vidět v koupelně, kuchyni a v obou pokojích. Sedl jsem si ke stolu a za chvíli přišly holky a Gebo. Taky vám nejde elektrika? Řekla Zuki a já odpověděl. Ne nejde. Nechcete si přisednout? A jestli vám to nevadí, dal bych si něco na kuráž. Řekl jsem a Zuki odpověděla. Klidně se namaž. Pokusím se, odpověděl jsem hned na sekundu. Všichni jsme seděly v kuchyni na gauči nebo na židli a Ryuga byl stále ve svém pokoji.

Ryuga

Měl jsem podepřenou hlavu a pak jsem slyšel ránu což byl asi Kensei když po tmě hledal svíčky, trochu jsem se zasmál a pak vyšel z pokoje. Kam si to nabr... Zarazil jsem když jsem viděl holky a toho týpka kterého jsme přivedli, Takže od teďka až nepůjde elektřina je vždycky sraz tady jo ?! Zeptal jsem se docela nepříjemným tonem a teď už jsem myslel jen na jednu věc, jestli příjde Yu tak tu všechno zničím. Avšak jak přišli oni tak ze dveří vyšla ještě malá osoba, Jéé! Tak tady jste všici! Všude jsem vás hledal, ale v té tmě to šlo špatně, nhahahaha. Zasmálo se to děcko a já si akorád sedl ke stolu a měl upřený zrak na toho prcka. No táák! Bude sranda! Všichni si sedneme do kolečka a při svíčce si budeme vyprávět děsivé příběhy! Nhahaha! A bílá hlava může začít! Vykřikl ten prcek a já akorád pěstí bouchl do stolu, ale pak jsem se zkontroloval a zase se uvolnil, Ty mi dáváš kapky... Řekl jsem a čekal až se všici usadí.

Kensei

Všichni si sedli a nakonec přišel i ten malý kluk. Děsivé příběhy? Jako vážně? Pomyslel jsem si. A než Ryuga začal cokoliv říkat, šel jsem do svého pokoje, protože to, že jsem dnes zabil jiného člověka mě dost trápilo. Nikdy bych nepomyslel, že já budu u Akatsuki, když je tu tolik lidí, kterým je jedno, že někoho zabily. Lehl jsem si do postele a v ruce jsem měl svoji sklenku pití. Tyhle společenské věci nejsou nic pro mě.

Ryuga

Přemýšlel jsem o tom, co bych mohl říct, ale pak se Kensei zvedl a odešel a já se akorád zasmál, Kenshi! Nechoď pryč! Křičel Yu a pak pokrčil rukama, Kam šel? Zeptal se ten prcek a já se akorád opět zasmál, Šel si třídit myšlenky, dneska někoho zabil. Řekl jsem a pak se opět zasmál, Kenshi někoho zabil? A já si myslel, že to je jenom vadný shinobi co na to nemá. Řekl Yu a já se opět zasmál, ale tentokrát z vtipu. Ten kdyby tě slyšel, ten by tě prohnal, hahaha. Zasmál jsem se a holky tam akorád nemluvně seděli a já stále přemýšlel nad tím co bych mohl říct, Můžu vám říct děsivý příběh a ještě děsivější... vyberte si. Řekl jsem a zasmál se.

Zuki

Měly by jste se stydět. Řekla jsem, když jsem poslouchala Ryugu a Yua. Nechápu jak se můžeš smát, když umře někdo živý, který má rodinu a přátele. Tohle opravdu nechápu. Řekla jsem a dala ruce do kříže.


Kensei

Bohužel jsem slyšel každé slovo, které říkaly a trochu mě utěšilo, že mě alespoň někdo chápe. Lidský život je lidský život, ikdyž mi zemřely rodiče, tak jsem nepřestal věřit v lidského ducha. Takhle to vidím já a takhle by to měl vidět každý. Řekl jsem a vytáhnul knihu a začal ji číst při svíčce.

Ryuga

Poslouchal jsem jí a pak se akorád nahnul, To pochopí jen ten člověk co zažije svoje nejhorší dětství, a to třeba můžu rozebrat... řeknu vám svůj příběh, pak možná pochopíte. Řekl jsem a také dal ruce do kříže. Narodil jsem se do rodiny která byla popichována celou vesnicí, vesnice jí nesnášela... můj táta byl překupník a vždycky když sehnal nějakou super hračku tak mi jí vždycky přivezl... byl to boží táta, ale vesnice byla ohavná, nechutná.. kdyby teď stála tak bych osobně odpřisáhl, že bych jí zničil, stejně tak jako ona zničila moje rodiče, pak mě v 6ti letech poslali do jeskyně vyhnanství která v sobě měla opravdu obrovskou legendu, ten kdo tam zavítal, se už nikdy nevrátil. Bál jsem se toho.. nevěděl jsem co dělat, tak jsem šel prostě za nosem až jsem došel k velkému sloupu ve kterém byl krystal, krystal který v sobě měl víc síly, než si člověk dokáže představit. Po vyjmutí jsem trpěl celých 7 let v té jeskyni, každodenní bolesti, hlad, dehydratace, ale našla se jedna osoba, která mě podržela při životě a to byla jedna holka která se jmenovala Jiju.. ta mi nosila jídlo a pití a díky ní jsem tam přežil, přesto, že jsem měl brutální bolesti.. bolela mě úplně každý buňka v těle. To mi bylo 13 .. za 2 roky bolesti přestali a to už jsem byl úplně jiný člověk, zničil jsem celou jeskyni a při odchodu mě Jiju upozornila, že když odejdu, tak si mě Rago najde a osobně mě zničí bez slitování... proto jsem byl nucen jí zabít. Rago je velitel vesnice a zároveň bůh s neskutečnou silou... Dořekl jsem a pak to vypadalo jako by se mi leskli oči, ale v tu chvíli mě začali chytat velké bolesti, Ahhhhhhhh! Zakřičel jsem bolestí a pak spadl ze židle, Co děláš?! Jestli hodláš dál říkat svojí minulost, tak si u mě skončil, rozmysli si jakou cestou se vydáš. TICHO! Tohle si mi už říkal, a ty víš moc dobře čeho já chci dovršit! Chci zničit Raga! Za to co udělal mojí rodině a mojí vlastni, zničil mojí důvěru ve všechno, zničil mě samotného! Křičel jsem v mysli a na povrchu to vypadalo jako bych měl velké vnitřní bolesti.  Sám nedokážeš ovládnout celou mojí sílu, jak moc odhodlání v tobě je ? Proč si vůbec myslíš, že dokážeš porazit Raga? Bohové jsou nejmocnější stvoření! Drž hubu! Drž hubu! je úplně jedno jestli mým protivníkem je bůh nebo ne! Já zníčím každýho kdo se mi postaví do cesty! Slyšíš mě? Pro tohle jsem se narodil! Mstít se, zabíjet, nemít slitování! Kdybych si tam pro tebe nepřišel tak bys tam byl doteď jen slabý šutr co v té jeskyni dokáže úplný nic!
Zkřičel jsem opět v mysli a jsem začal fialově žářit a bolesti přestali, Toho mě ušetři, oba si deme za jediným cílem, a proto... ho splníme spolu! Řekl L-Drago a já cítil značnej nárust energie. Pak jsem se znova posadil a bouchl do stolu, Seru vám na nějaký kraviny, opravdu na to nemám náladu! Zakřičel jsem a odešel do svého pokoje. Daaja koukala akorád s vykulenýma očima, protože se jí ta konverzace ani trošku nelíbila, když to přestalo tak se opřela o Zuki a hluboce dýchala, To je strašný..hodně se mu vymyká kontrole.. v budoucnu by mohl být hrozba. Řekla a stále hluboce dýchala. Yu jen seděl a blbě koukal,Co je sakra s váma? Vůbec si neumíte udělat čas pro legraci! Řekl a dal ruce do kříže a nahodil uražený výraz. Hrozba ? I když budu hrozba! Furt to nic nemění na to, že chci zničit určitou osobu a navíc Madara chce ty nejsilnější shinobi.. to by pak hrozbou byli všici. Dořekl jsem a zabouchl dveře. Achjo! Všichni jsou tak divní! Pojdte si něco zahrát holky! Křičel na ně Yu aby si šli něco zahrát a Daaja akorád nehybně koukala na zem.

Kensei

Ležel jsem v pokoji a četl si knihu. Abych byl přesnější, tak se jednalo o knihu Pán Much, která vypovídá o skupině dětí, kteří ztroskotaly na opuštěném ostrově a rozdělily se do dvou kmenů. Jeden kmen, který byl vydán hodným dítětem a druhý kmen, které vedlo zlé dítě. Po pár minutách jsem sfoukl svíčku a snažil se usnout. Doufám že mi odpustíš, řekl jsem a doufal jsem, že mi to bůh odpustí.

Ryuga

Lehl jsem si do postele a stále zářil fialovou energií, Nechápu.. co dělají u Akatsuki, když jim tolik vadí zabíjení.. sakra! Akatsuki! Zabijácká organizace! A oni dělaj cavyky kolem toho, že někdo někoho zabije, je to normální ? Honilo se mi myšlenkami a stále jsem přemýšlel o tom, proč lidi, kteří neradi zabíjí,jsou v Akatsuki. Pak jsem vylezl z postele a oteřvřel okne aby šel dovnitř čerstvý vzduch, avšak byl silný vítr a já ho musel hnedka zavřít. Pak jsem akorád slyšel jak se vedle bavily.

Yu

Chtěl jsem aby si semnou někdo něco zahrál, ale všici byli úplně bez nálady. Já nevím nad čím furt truchlíte.. zabíjení je v téhle organizaci úplně normální... nhahahaha, ale nevím holky, vám to může být jedno! Stále tu bude dost srandy! A je řešit nemusíte! Nhahaha Řekl jsem a zasmál se, po té jsem z kapsy vytáhl karty a dal je na stůl, Můžeme si zahrát karty! Co vy na to? Bude to zábava! Dodal jsem a čekal jestli si budou chtít zahrát.

Daaja

Furt jsem nehybně seděla a koukala do země a pak řekl Yu, že Akatsuki je organizace o zabíjení a pak jsem se akorád posadila, Nevím co na to říct, asi máš pravdu... Řekla jsem a pohladila Yu po vlasech, Na karty je už moc pozdě, asi půjdeme spát, ale jsem ráda, že tu je vždycky někdo, kdo mi zvedne náladu. Řekla jsem a usmála se.

Zuki

Pořád jsem seděla a viděla jsem, jak spolu nedokážeme držet jako jedna parta. Což bylo docela smutné a Daaja a Kensei se spolu vůbec nebaví, což byl další problém této party. Pak tu máme toho nováčka Geba, který jen mlčky sedí a nic neříká. Nejspíš půjdeme taky. Řekla jsem a s Daajou jsme odešly do našeho pokoje.


Kensei

Byla to dlouhá noc a dlouho jsem myslel jen na jednu věc. No nic. Měl bych přestat myslet tímhle směrem. Řekl jsem a první kam jsem zašel byla sprcha. Po chvíli jsem si upravil vlasy pomocí gelu, vyčistil zuby a oblékl se. Dneska přibidou při nejlepším dva členové.Pomyslel jsem si. Šel jsem navštívit kuchyni a dal si rohlíky a šunku, která už byla na stole. Nejspíš Akatsuki. Tohle si dám líbit. K tomu jsem si dal pomerančový džus a trochu vodky.

Ryuga

Když začalo ráno tak jsem seděl na posteli a zíral ven, celou dobu jsem nespal a měl furt takový "agresivní" pohled, nemohl jsem se zbavit pocity, že nedokážu ovládnout celou sílu L-Draga. Zakručelo mi v břiše a tak jsem vstal a šel směrem do kuchyně, otevřel jsem lednici a tam byla nějaká obložená bageta, tak jsem si jí vzal, rozdělal a opřel se o kuchyňskej pult a kousl si do bagety. Stejně nechápu, ty si jdeš za nějakým cílem s tím, že seš v organizaci která se činí hlavně zabíjením, a ty toho pak ještě lituješ. Řekl jsem a znova si kousnul.

Kensei

Jedl jsem a pil jsem pomerančový džus a vodku. Když přišel Ryuga, okamžitě šáhnul po jídle. Po chvílce se Ryuga zeptal, proč jsem v této organizace a mě jenom došlo, že neví, co je Akatuski za organizace. Jde o to, že Akatsuki je kriminální organizace, což se liší od vražedné organizace. Řekl jsem a dojedl poslední sousto a přitom jsem se díval na něho.

Ryuga

Dojídal jsem bagetu a pak se akorád ušklebil, A kriminalita v tomhle světě je i vraždění, navíc ten co se ti prostě připlete do cesty daného úkolu.. může být lehce zlikvidován. Řekl jsem a zasmál se, Je mi jedno co vůbec Akatsuki je, ale když už tu seš a neseš to co v sobě máš, tak by si na zabíjení měl být úplně normálně zvyklí. Řekl jsem a vzal si nějaký džus co tam byl ve džbánku.

->Mezitím nám pod dveřmi projel papírek na kterém bylo napsáno:

kód:

Na svojí misi půjdete ve 3
Máte sraz hnedka za 5 minut u hlavního východu.

Kensei

Když Ryuga dopověděl svoji řeč, tak jsem se akorát otočil zpět k jídelnímu stolu a dopil sklenku panáka. Hned na to, pod dveřmi vlítl dopis a stálo tam, že za 5 minut už musíme čekat u vchodu. Tak brzo? Řekl jsem si a šel do pokoje si zabalit. Vodu, tyčinku, jablko, knihu, cigarety a zapalovač. To snad bude stačit. Řekl jsem a šel směr východ

Ryuga

Když na papírku bylo napsané, že máme za 5 minut sraz u východu tak jsem se akorád zašklebil a došel si do pokoje pro věci a pak šel směrem k východu, Takže další akce.. tentokrát to je prý loutkař, což by neměl být problém, protože loutkaři používají jedy a já díky své energii dokážu jed přebít. Pomyslel jsem si a když jsem tam došel, tak už tam byl Kensei a na lavičce seděl Yu, Jestli on je ten 3 tak nikam nejdu. Řekl jsem a otočil se na to, abych mohl odejít. Neboj se bílá hlavo, já to klidně celé vezmu za tebe, není s tím problém, nahahahaha. Zasmál se a já měl chuť ho teď na místě zabít, ale musel jsem se kontrolovat.. přeci to je taky člen Akatsuki, ale opravdu z jiného světa, protože takhle otravný není nikdo na světě.

Kensei

Když jsme přišly k východu, tak okamžitě jsem spatřil toho malého parchanta. Vím že máme jít z Gebem, protože to je jeho budoucí parťák, takže nechápu, co zde děla ten malý kluk. On jde s týmem tři. Řekl Zetsu(B) (Č-černá strana, B-bílá strana). Docela se mi ulevilo, protože nikoho tak protivného jsem nepotkal už hoooodně dlouho. Můžeme vyrazit. Řekl Gebo a vydal se směrem pryč z ukrytu Akatsuki.

Erza

Pomalu jsem docházela k městu a těšila se na večeři a postel. U brány jsem potkala stráže, zamávala jsem jim a usmála se. Šla jsem hlavní třídou a došla jsem k nějaké hospůdce kde jsem se usadila, objednala jsem si jídlo a čekala. Když ho konečně donesli tak jsem se spokojeně pustila do jídla a prohlížela jsem si ulici hledajíc nějaké ubytování...

-> Nejednou do hospůdky vtrhnulo takové malé děcko s fotkou, chodil od stolu ke stolu a hledal ninju který se podobá té fotce, když došel ke stolu kde seděla Erza tak se zasmál a skočil na židli.
Ahoj! Přesně tebe hledám! Odpovídáš té osobě na fotce, což je vtipné... nhahahaha Zasmál se a pak se víc naklonil k Erze, Madara mě posílá abych tě dovedl do tajné skrýše Akatsuki, určitě víš co jsou zač, jak vtipné, nhahahahaha Opět se zasmál a dal na stůl fotku.

Erza

Jedla jsem svoje kuličky Tango , když se tu objevil ten malej kluk. Oni tady mají ale živo takhle k večeru pomyslela jsem si a spokojeně jsem jedla svoje kuličky dál. Najednou byl u mě a začal vyřvávat. Ve se trochu začal vařit vztek Jen klid je to jenom dítě, přece neklesnu ještě níž pomyslela jsem si a podívala se na fotku.

Fotka:

Pěkná kde jsi ji vzal?.. zeptala jsem se klidným hlasem, ale v nitru mě to dost sralo. .. A co potřebuje ten tvůj kamarád tak důležitého? Protože nikoho takového neznám